Že bude apartmán poněkud "retro", to jsme věděli z fotek. Že bude celkem v rozkladu, to jsme už nevěděli. Ve dvou pokojích jsou značně proleželé postele a jako přistýlka je rozkládací gauč, který se ovšem úplně nedorozloží z písmene V, takže polovina osazenstva si rovná záda ještě dnes. Paní domácí - jinak moc milá - říkala, že to neva, že si to prý rozplavem v moři. Alespoň pokud jsme jí dobře rozuměli. Komunikační bariéra byla ohromná. Umíme česky, slovensky, anglicky a německy, základně francouzsky a hebrejsky a nedorozuměli jsme se. Už při příjezdu jsme ji nebyli s to docela dlouho vysvětlit, že čekáme venku. Apartmán je skvělý v tom, že má k dispozici dvě velké terasy. Co ale nemá je například plný počet příborů na počet lidí, kterým je pronajatý. Klimatizace je za brutální poplatek, to jsme věděli, ale když jsme viděli její zapojení, tak nás její použití tuplem přešlo. Jde také o první apartmán kde jsme zažili si kupovat vlastní toaleťák. Skříně v jednom pokoji se nemohly zavírat, protože padalo kování, v kuchyňce odpadl šuplík jen při průchodu kolem, neseřízené dveře děti ani nebyly s to zavírat, a avizované sítě do oken ovšem v jednom z pokojů nejsou, takže lidé v něm spali třeba jen dvě hodiny kvůli náletům komárů. Lednice se dá sice nastavit, ale její výkon je i tak minimální, že se nám zkazila třetina jídla. No, paní domácí nás zvala na další rok, ale děkujeme, ne.